Nejen gastronomické tipy z Mallorky

Po roce jsme se opět vrátili na Mallorcu, tentokrát jsme zvolili Es Revellar Art Resort nedaleko městečka Campos v jihovýchodní části ostrova. Ubytování v kouzelném resortu se sedmnácti apartmány a se spoustou uměleckých děl bylo zážitkem samo o sobě, navíc je to „adults only“ resort, což je pro mě velký bonus, protože ticho a klid jsou zaručeny.

Užili jsme si to tu i gastronomicky, snídaně byly výborné, hlavně čerstvé ovoce a domácí vajíčka, večeře také skvělé, vždy na začátek drobná překvapení z kuchyně jako například fíky se sýrem Mahón nebo tradiční šunkou Serrano. Na výběr bylo vždy ze dvou předkrmů, dvou hlavních jídel a desert nebo sýry. Dávali jsme většinou přednost čerstvým rybám, kterých se za dobu našeho pobytu vystřídalo víc než dost, například vynikající pilobřich ostnitý, bílá treska, mořský vlk nebo mořský ďas. Vše příjemně ochuceno a kombinováno se zeleninou. Moc mi chutnaly i deserty, většinou lehké ovocné sorbety, ale také zajímavé brownies nebo jablečný koláč. Vinná karta není moc obsáhlá, možná bych zařadila více mallorských vín, ale daly se vybrat slušné láhve za přiměřené ceny. Mě zaujalo bílé cuvée Sa Cussa Antonia 2016 z Bodega Gallinas Focas. Příjemné, svěží a lehce pitelné bílé víno z tradiční mallorské odrůdy Prensal a z Macabeu.

Přes den jsme se věnovali prozkoumávání zejména jižní části ostrova, vystřídali jsme pláže Es Trenc, Cala Llombards nebo Cala Santanyi, jedna hezčí než druhá, bohužel kolem jedné hodiny i dost přelidněné. Takže doporučuji si přivstat a po ránu budete mít pláž skoro sami pro sebe. Příliš mnoho lidí na pláži znamenalo vždy ústup do nějaké výborné restaurace v okolí. V městečku Colonia Sant Jordi jsme objevili malebnou restauraci Sal de Cocó, kterou vede mladá a talentovaná kuchařka Marta Rosselo. Restaurace se nachází v malém přístavu, je moc krásně zařízená a je tu příjemná středomořská atmosféra. Ochutnali jsme různá tapas a byli jsme moc spokojení.

Další oběd jsme strávili v michelinské restauraci lázeňského hotelu Fontsantana, celý prostor včetně této restaurace je opět pouze pro hosty starší 18 ti let. Všude vládne božský klid a posezení venku si užijete pod překrásnou pergolou s výhledem na lázeňský park, vše dokresluje příjemná hudba a zurčení vody, samozřejmostí byla milá a profesionální obsluha. Jedla jsem tu snad nejlepší studenou polévku gaspacho, kterou jsem kdy ochutnala. Moc dobrý byl i salát s jemně uzenou rybou. Chválím vinný lístek, obsahuje hodně položek od špičkových mallorských vinařů, my si zvolili příjemné bílé víno Son Caules 2016 od vinaře Miguela Gelaberta. Směs bílých odrůd Prensal, Macabeu a Moscatel zrála čtyři měsíce na nových barikových sudech, což ji příjemně zakulatilo a zároveň podtrhlo zajímavou chuť tropického ovoce a bylinek.

Hodně času jsme trávili i v Puerto Portals, je to naše oblíbené místo hned z několika důvodů, pláž zde není přeplněná, dobře se tu parkuje, jsou zde zajímavé restaurace a v neposlední řadě se tu dobře nakupují hadříky a boty (to pánové asi úplně číst nepotřebovali :). Byla jsem hodně zvědavá na novou restauraci Baiben, kterou má pod palcem držitel dvou michelinských hvězdiček Fernando Perez Arellano. Navíc na baru kouzlí barman Rafa Martin, bronzový medailista z mistrovství světa v míchání koktejlů. Prostor je rozdělen na samotnou restauraci a bar, kde si můžete dát tapas a další malá jídla. Moc se mi líbil interiér, je laděný hodně barevně a moderně, působí svěže a nepřeplácaně. Z jídelního lístku jsem ochutnala například výborný tuňákový tatarák s mořskými řasami, plátky břicha z tuňáka s výbornou omáčkou nebo fantastické ústřice Gillardeau. Víno k pokrmům jsem zvolila bílé, opět z Mallorky, tentokrát bodega Biniagual a jejich kombinaci Chardonnay, Muscat a Prensal v cuvée Memories de Biniagual Blanc 2015, lehce pitelné, s tóny máty a ananasu.

Doufám, že vás moje nejen gastronomické tipy nalákaly k cestě na tenhle úžasný ostrov, kde je neustále co poznávat a ochutnávat. Takže „Adiós!“ zase za rok na Mallorce!