Na začátku ledna jsme si pro svůj první výlet do Rakouska vybrali vesnici Purbach v Burgenlandu, ani ne tak kvůli místu samotnému, ale díky restauraci a hotelu Gut Purbach. Jak název napovídá, obojí najdete v jednom bývalém vesnickém statku, který je nádherně a citlivě zrekonstruovaný do dnešní moderní podoby.
Zajímavostí je určitě i vznik tohoto dnes už legendárního magnetu pro všechny gurmety mířící do Burgenlandu. Před více jak deseti lety statek koupil vídeňský právník a milovník dobrého jídla Hans Bichler. Spojil síly s mladým, talentovaným šéfkuchařem Maxem Stieglem a začaly se dít věci. Oba si vždy zakládali na absolutní kvalitě surovin a nejlépe i na jejich lokálním původu. Hans Bichler je navíc i vinařem, spolu s restaurací a hotelem vlastní i vinařství Weingut Bichler a obhospodařuje v současné době 3,6 hektaru skvělých vinic v okolí Purbachu.
Náš příjezd začal trochu zmatečně, protože jsme nemohli Gut Purbach najít, asi dvakrát jsme zeleně omítnutý, nenápadný, rohový dům míjeli a nedošlo nám, že je to „ono“. Nakonec se vše včetně parkovacího místa podařilo za asistence milé recepční vyřešit. Hned po otevření masivních vrat mě zaujalo rozlehlé nádvoří statku, vyzdobené svítícími lampiony. V jednom křídle se nachází kuchyň s restaurací, v druhém apartmány a pokoje pro hosty. V našem apartmánu bylo vše čistě a moderně zařízené, nechyběla ani malá kuchyňka a vkusná umělecká plastika na jedné stěně nad postelí. Navíc se tu díky tlustým, poctivým zdem krásně spalo.
K večeři nás uvedli do prostorné místnosti, vybavené světlým, dřevěným nábytkem, s bělostnými ubrusy na stolech a s dvěma barevnými, výraznými obrazy na protilehlých stěnách. Hned jsem zaznamenala přítomnost mého oblíbeného vinného skla Zalto, což mě vždy potěší. Úžasný byl od samého počátku i obsluhující číšník, vtipný, milý a pohotový. Nabídl nám skleničku sektu z místního vinařství. Byla to moje první ochutnávka z Weingut Bichler a dopadla na jedničku s hvězdičkou, sekt Blauburgunder Gut Purbach Brut 2017 byl výtečný. Měl jednu vadu, byl už beznadějně vyprodaný…
Menu tvoří Max Stiegel na základě aktuální sezóny a dostupnosti surovin, nečekejte nějaké rozsáhlé čtení z jídelníčkuo rozsahu kratšího románu, jako tomu bývá často u nás, ale pouze jeden list papíru, kde si můžete vybrat ze dvou předkrmů, dvou polévek, tří hlavních jídel a dvou desertů. Nabízí se i varianta čtyř až sedmichodového menu včetně vinného párování. Neváhali jsme a vybrali si čtyři chody plus doprovodná vína, abychom si krátili čas při čekání na jídlo smysluplně, nalil nám číšník na ochutnávku aromatický a lehký Muškát 2018 z Weingut Bichler, příjemné, rozvernější víno. Jako první chod jsem si zvolila „Bismarckhering“, takže nakládaného herinka s plátky telecího jazyka, avokádem a bottargou (což je vlastně sušený, strouhaný kaviár). Výborně sladěné chutě ještě podtrhoval suchý Furmint Hidden Treasures A Moric Project NR 1 2016 z tokajského vinařství Peres.
Druhý chod byl jasný, věděla jsem z předchozích informací, že Max Stiegel je specialistou na vnitřnosti, což byla pro mě tak trochu výzva, protože sama nejsem zrovna jejich milovníkem. Na jídelníčku byla zaječí srdce s fazolemi, petrželkou a česnekem. Tohle jídlo mě nadchlo, opět výborně ochucené a hlavně jedny z mála vnitřností, které mi opravdu chutnaly. Zásluhu na tom určitě mělo i skvostné červené Red Bessi 2016 od naturálního vinaře Michaela Gindla. S červeným vínem jsme pokračovali i k dalšímu chodu, tentokrát Blaufränkisch z Eisenbergu z malého vinařství Falu Nador 2015 spolu s jehněčí svíčkovou opečenou do růžova a k tomu kořenová zelenina plus gratinované brambory. Doslova symfonie chutí!
Večeři jsme zakončili desertem, dala jsem si „Somlauer Nockerl“ s borůvkami a karamelovou zmrzlinou, noky podle maďarského receptu nebyly vlastně ani noky, ale spíš plátky piškotového těsta propojené vanilkovým krémem. Zjistila jsem, že se jedná o jeden z nejznámějších maďarských, sladkých receptů, který vymyslel v padesátých letech vrchní číšník z proslulé restaurace Gundel v Budapešti. Na mě byl desert trochu víc sladký, ale chápu, že to je hodně individuální. Zrovna jako moc nemusím sladká vína, tak Pinot Gris No.12 Genesis 2015 z vinařství Kraft byl příjemným překvapením, intenzivní medové tóny, skvěle vyvážené desertní víno. Manžel si dal makový knedlík s kumquatem a mandlovou zmrzlinou. Znáte ten pocit, když spolustolovníkovi závidíte jeho jídlo? Tak ten jsem měla po celou dobu při ujídání moučníků 🙂 Dal mi ochutnat, čímž můj pocit ještě zesílil, příště si dám knedlík!
Kdybych měla náš pobyt shrnout, tak to budou samá superlativa, pochvalu si zaslouží obsluha, tým šéfkuchaře i samotný Max Stiegel, který během večeře několikrát obešel hosty a ptal se, zda jsou spokojení. Gut Purbach určitě doporučuji k návštěvě, za mě je to momentálně asi nejlepší restaurace v Burgenlandu a navíc i perfektní ubytování. Takže na viděnou na statku 🙂
