Předchozí dva smysly zrak a čich nám již o víně zanechaly spoustu informací, nezbývá tedy než použít naše chuťové pohárky a zhodnotit jimi vzorek vína. Dejte si pozor na správnou teplotu servírování vína, špatná teplota může chuť velmi negativně ovlivnit.
Chuťové pohárky jsou schopné vnímat nejen chuť sladkou, slanou, hořkou a kyselou, ale také nám podají informace o „doteku“ vína. „Dotek“doušku vína na jazyku vytváří na našich chuťových buňkách mnoho vjemů.
Pseudotermický pocit: působí hřejivým dojmem, čím je tento dojem vyšší, tím je vyšší obsah alkoholu ve víně.
Adstringence: projevuje se na jazyku svíravostí a říká nám, jak vysoký je podíl taninu ve víně. Platí, že čím na nás víno působí svíravěji, tím vyšší je obsah taninu a zároveň se jedná o méně zakulacené a hebké víno. Zvláště u červených vín to může být způsobeno mladým ročníkem, který ještě není patřičně vyzrálý.
Extrakt a tělo: lze je posoudit jako objem vína, zda působí plně a máte takzvaně pocit, že je ho „plná pusa“. Extrakt a tělo se projevuje i v dochuti, tedy jak dlouho máte pocit, že víno cítíte na patře. Dochuť, neboli persistence se měří v kaudáliích (1 kaudálie je zhruba 1 sekunda) a může se pohybovat v intervalu krátké dochuti (0 – 5 kaudálií) po dlouhou dochuť (20 a více kaudálií).
Kyselost: je tvořena vinnou kyselinkou, která nám buď může být chuťově příjemná a vyvážená spolu s tělem vína nebo naopak může být víno až příliš kyselé a chuťově nepříjemné. Na druhou stranu není dobrý ani nedostatek kyselinky, víno pak působí mdle a unaveně.
Charakter chuti: v předchozí kapitole jsme si rozebraly druhy vůní, prakticky totožné jsou i druhy chutí, můžeme tedy vnímat chuť ovocnou, květinovou, kořeněnou, atd.
Vyváženost: projevuje se jako harmonie charakteru chuti, těla, extraktu, kyselinky, alkoholu a taninu, ani jedna z uvedených složek by neměla dominovat na úkor další složky.
V případě, že jsme degustovali víno ve všech třech krocích, můžeme udělat závěr. Začneme tím, zda se jedná o víno mladší nebo spíše starší. Mladá vína jsou živá v kyselince, bílá mají světlejší barvu a červená jsou více do rubínovofialové barvy. Starší vína jsou spíše plnější, kyselinka se již tolik neprojevuje, bílá jsou tmavší a červená dostávají cihlovou barvu. Dle ročníku usoudíme, zda je víno vhodné k okamžité konzumaci nebo bude lépe, když ještě bude zrát. Můžeme také zkusit odhadnout region a odrůdu, ale také zda víno bylo vyrobeno s použitím barikových sudů. Zamyslíme se také nad vhodností kombinace vína a konkrétního pokrmu.
Nejlepší radou, jak se zlepšit v degustaci a hodnocení vína je pravidelné ochutnávání rozmanitých odrůd z různých vinařských regionů. Zkuste například s přáteli uspořádat degustační večer, kdy každý hodnotí víno podle předchozích třech kroků a pak svá hodnocení porovnejte. I ve víně platí „Škola hrou“.
