Každý výlet do Wachau je pro mě malým svátkem, tahle vinařská oblast má totiž své kouzlo, které si zamilujete a následně žádné cestě k břehům Dunaje neodoláte. Kromě překrásných přírodních kulis v podobě kopců strmě se tyčících a lemujících celé toto malebné údolí, je hlavním lákadlem vynikající víno a neméně dobrá gastronomie.
My jsme začali náš letní pobyt v restauraci Loibnerhof v Unterloiben, kterou vede rodina Knoll. Tradice zavazuje, takže jsme si zde rezervovali stůl na oběd. Je to jedna z nejkrásnějších zahradních restaurací, kterou jsem kdy viděla. Stoly jsou rozmístěny v rozlehlé zahradě plné ovocných stromů a květin, obsluha je i přes velký počet míst u stolu hbitá a jídelní lístek oplývá různými skvosty typické rakouské kuchyně. Nikdy neodolám „Kalbskopf mit Erdapfelsalat“, což jsou měkké plátky telecí hlavy smažené v trojobalu a k tomu bramborový salát s dýňovým olejem. Jako doprovod podávají skvělá vína od Emmericha Knolla, který je součástí rodinného klanu. Letos vynikal Grüner Veltliner Federspiel 2016. Restaurace je velmi vyhledávaná, takže doporučuji rezervaci předem.
Pokračovali jsme přímo do srdce Wachau, do Weissenkirchen, malebná vesnice obklopená vinicemi je méně turisticky zahlcená než známější Dürnstein. Tentokrát jsme zvolili ubytování v hotelu Kirchenwirt, majitelé jsou naši letití přátelé a vždy nám vyjdou vstříc. Hlavně si můžeme vybrat pokoje v části zvané „Arkadenhof“, je zde božský klid a i v létě příjemný chládek. Pokud vám to počasí dovolí, tak je víc než osvěžující vykoupat se v Dunaji, menší pláž najdete ve Weissenkirchen, ve Spitz nebo v Emmersdorfu.
Večer jsme měli rezervovaná místa v Pulker’s Heurigen na druhé straně Dunaje v Rührsdorfu. Jedná se o typické „Heurigen“, v létě se sedí venku na dřevěných lavicích s úžasným výhledem na Weissenkirchen. V bodování časopisu Falstaff byl Bernd Pulker velmi úspěšný a jeho Heurigen je nejlepší v Dolních Rakousích a patří k nejlepším v celém Rakousku vůbec. Zásluhu na tom jistě má skvělé jídlo, můžete si vybírat z nepřeberného množství různých uzenin, pomazánek nebo zvolte jejich „Kümmelbraten“, tedy vepřovou pečeni na kmínu, tu zde umí na jedničku s hvězdičkou. Doprovodná vína jsou od vinaře Superera z nedalekého Rossatz, moc mi chutnalo jeho rosé. Velkým plusem jsou zde pohotová obsluha a na Wachau přívětivé ceny. Jedná se opět o velmi vyhledávané místo, proto je rezervace víc než nutná.
Abychom se nevěnovali jen vínu a jídlu, tak jsme si následující den vyšlápli k „Rotes Tor“ ve Spitz, což je jedna z bran, která chránila vesnici před nevítanými návštěvníky. Tedy jsou to spíš zbytky brány s nádherným výhledem na vinice Axpoint a Singerriedel, na Spitz a na údolí Dunaje. Zde můžete chvíli posedět a kochat se, je to opravdu krása. Kdo by neměl ještě dost výšlapů, tak může vystoupat na zříceninu hradu ve Spitz nebo na vyhlídkový altánek „Lusthaus“, obojí poskytuje taktéž úchvatný výhled do krajiny.
Ale zpátky k vínu a jídlu, oběd nás čekal v Prandtauerhof v Jochingu, tento barokní skvost vlastní rodina Holzapfel. Umí skvělá vína a světově proslulé pálenky, a jsou zároveň milými hostiteli, Barbara Holzapfel osobně dohlíží na chod restaurace a vítá hosty. Atrium viničního statku je v létě plné květin, palem a oleandrů, k tomu vychlazená vína a výborné jídlo. Zaujal mě Grüner Veltliner Zehenthof Federspiel 2016 a protože je meruňková sezóna, tak jsem neodolala knedlíku z tvarohového těsta, ten pak obalí v opražené strouhance a ještě si ho polijete máslem. Byl to asi nejlepší meruňkový knedlík, co jsem kdy jedla!
Protože slovo dieta v praxi neznám, tak jsem odpoledne musela zajít na pohár do Café Elisabeth ve Weissenkirchen, na extra porci meruňkové a vanilkové zmrzliny, s meruňkami, meruňkovým likérem a se šlehačkou, navíc ho servírovala vždy milá a usměvavá majitelka paní Zottl. Alespoň jsem se posilnila před návštěvami vinařů, první nás čekala v Kartäuserhof u vinaře Karla Stierschneidera, jeho sympatická partnerka Rikki nám dala ochutnat širokou škálu vín, jejich Riesling Achleiten, Rosé Pink nebo sekty jsou vynikající. Za zmínku určitě stojí i výborné červené cuvée Decimo. Další návštěva proběhla o pár domů vedle, ve vinařství Jäger, zde mě zaujal Gelber Muskateller a kolekce Veltlínů z různých vinic.
Aby toho vína nebylo málo, tak jsme vždy před večeří zaskočili na skleničku do Heurigen Mang ve Weissenkirchen, mají nádhernou, rozlehlou zahradu a pohotovou obsluhu. Navíc mi jejich Grüner Veltliner Kaiserberg Smaragd 2015 chutnal vůbec ze všech Smaragdů, co jsem za celý pobyt pila, nejvíce. Na večeři jsme zamířili do restaurace „Zechhaus“ ve Weissenkirchen, kde obsluhuje sám majitel pan Roisl a jeho paní Rosa kouzlí v kuchyni. Jde ji to výborně, filet z candáta byl delikátní, k tomu Grüner Veltliner Hinter der Burg Federspiel 2016 od věhlasného vinařství Prager a večer neměl chybu. Na zakončení našeho pobytu si pravidelně připíjíme v Heurigen Ferdla Denka, kde mají nejen otevřeno pozdních večerních hodin, ale navíc svá skvělá vína za přívětivé ceny.
Cesta do Wachau se zase víc než povedla a už teď se těším na příští výlet, protože tuhle krajinu, vína a milé lidi nelze nemilovat. Takže „Zum Wohl!“ a na viděnou třeba někdy právě v malebném údolí Dunaje.
